6. Hodnocení žáků
6. 1. Pravidla pro hodnocení žáků
6.1.1. Úvod do problematiky hodnocení žáků
Při hodnocení výsledků vzdělávání žákůpostupuje školav souladu s ustanoveními §51–53 zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a §14 – 17 vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky ve znění vyhlášky č. 454/2006 Sb..
Jak již bylo uvedeno v úvodní části ŠVP, účelem vzdělávání žáků v základní škole je vybavit žáka „klíčovými kompetencemi“. Ty představují soubor znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou využitelné v různých učebních i praktických činnostech a situacích, a jsou klíčem k úspěchu v celoživotním učení, v práci, zájmové činnosti i osobním životě.
Základní otázkou pro hodnocení žáka je otázka: „Do jaké míry je žák po ukončení základního vzdělání těmito klíčovými kompetencemi vybaven?“ Pravdivá odpověď na tuto „klíčovou evaluační otázku“ je zároveň tím nejsložitějším v hodnocení nejenom úspěšnosti žáka, ale i školy, celého ŠVP a práce učitelů. Teprve další život žáka ukáže, do jaké míry se podařilo vytčených vzdělávacích cílů dosáhnout.
6.1.2. Hodnocení a klasifikace žáka učitelem
6.1.2.1.
Klíčovou roli mezi všemi evaluačními činnostmi zaujímá ve ŠVP hodnocení a klasifikace žáka učitelem. Přímo v průběhu výchovně vzdělávacího procesu (a také souhrnně za určité konkrétní vzdělávací období) poskytuje učitel žákovi nezbytnou zpětnou vazbu a pravdivý obraz o tom, s jakým úspěchem se mu daří dosahovat dílčích konkretizovaných výstupů vedoucích ke klíčovým kompetencím.
V hodnocení žáka nedává ŠVP přednost žádné formě. Stejně jako výběr vhodných forem a metod výuky je i výběr vhodných forem a metod hodnocení žáka plně v rukou učitele. Při výběru vhodné formy hodnocení by měl vyučující vždy zvážit i její „motivační dopad“ na žáka s ohledem na jeho individuální vlohy a vlastnosti.
Hodnocení žáka vychází z posouzení míry dosažených očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení, za první pololetí bude místo vysvědčení vydán žákovi výpis z vysvědčení. Při přestupu žáka na jinou školu před ukončením druhého pololetí žák odevzdá výpis vysvědčení a škola vydá vysvědčení za 1. pololetí příslušného školního roku.
Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen klasifikace), slovně nebo kombinací obou způsobů. O způsobu hodnocení rozhoduje ředitel školy se souhlasem školské rady. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání žáka v jejich vývoji, ohodnocení píle žáka a jeho přístupu ke vzdělávání i v souvislostech, které ovlivňují jeho výkon, a naznačení dalšího rozvoje žáka. V případě použití slovního hodnocení jsou výsledky vzdělávání popsány tak, aby byla zřejmá úroveň vzdělání žáka, které dosáhl zejména ve vztahu k očekávaným výstupům formulovaným v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu, k jeho vzdělávacím a osobnostním předpokladům a k věku žáka. U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.
Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
6.1.2.2.
Pravidla hodnocení žáků jsou součástí školního řádu a obsahují zejména:
a) zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou,
b) zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků,
c) stupně hodnocení prospěchu a chování v případě použití klasifikace a jejich charakteristiku, včetně předem stanovených kritérií,
d) zásady pro používání slovního hodnocení v souladu s § 15 odst. 2, včetně předem stanovených kritérií,
e) zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace,
f) způsob získávání podkladů pro hodnocení,
g) podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách,
h) způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
6.1.2.3.
Hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování žáků je:
a) jednoznačné,
b) srozumitelné,
c) srovnatelné s předem stanovenými kritérii,
d) věcné,
e) všestranné.
6.1.2.4.
Podklady pro hodnocení získávají vyučující zejména:
- průběžným sledováním práce žáka
- sledováním jejich výkonů a připravenosti na vyučování
- různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové…)
- kontrolními písemnými pracemi
- analýzou výsledků různých činností žáků
- konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i s psychologickými
a zdravotnickými pracovníky
6.1.2.5.
Hodnocení vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých předmětů školního vzdělávacího programu. Hodnocení je pedagogicky zdůvodněné, odborně správné a doložitelné.
6.1.2.6.
Jak již bylo uvedeno výše, hlavním účelem hodnocení a klasifikace je motivovat žáka a poskytnout mu nezbytnou zpětnou vazbu. Je žádoucí, aby si kvalitní zpětnou vazbu dovedli žáci brzy vytvářet i sami, a naučili se vlastnímu kritickému sebehodnocení a hodnocení svých spolužáků. Pro tyto evaluační formy by měl vyučující (všude, kde je to jen trochu možné) vytvářet dostatečný prostor.
Základem formálního hodnocení žáka je tradiční klasifikace v pětistupňové stupnici. Vyučující je při klasifikaci povinen dodržovat platné právní předpisy a vnitřní normy školy (zejména vnitřní pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků). Souhrnné písemné slovní hodnocení může vyučující použít jen v souladu s platnými právními předpisy nebo jako (velmi vhodný) „doplněk“ ke klasifikaci.
Za neopominutelný princip hodnocení a klasifikace žáka považuje ŠVP převahu pozitivní motivace.
6.1.2.7.
Podrobná pravidla pro hodnocení žáků upravují „Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a podmínky ukládání výchovných opatření“, která jsou nedílnou součástí školního řádu.